Moudřejší neustoupí

Rozmáhá se to jako nebezpečný virus. Nejen v České republice ale napříč Evropou a prakticky celým civilizovaným světem, se šíři odporná, zbabělá hláška o tom, že moudřejší ustoupí. Jakoby si lidstvo přestalo vážit života, jakoby rezignovalo na svou budoucnost.

Ano, budoucnost naše a hlavně naších dětí a vnoučat je to, co bychom měli mít na paměti na prvém místě. Tedy to, v jakém stavu jím předáme naše domovy, naše země a také v neposlední řadě to, jaké problémy budou muset za nás řešit. A zdá se, že těch problému nebude málo.

Jako už mnohokrát v minulosti, centrem světového dění je Evropa, ovšem ve velice těsném závěsu za ní jde Israel. Evropské země, stejně jako Israel začínají pociťovat velice silně, že se blíží boj o přežití. O zachování a pokud možno rozvoj toho, co naší předkové vybudovali a co jsme my měli zhodnotit. Jenže, jak se zdá, nám se do toho zhodnocování moc nechce a namísto toho se rozmohl nešvar mávnutí rukou a už zmíněného hesla o tom že moudřejší ustoupí. A před čím že má moudřejší ustupovat?

Na domě v mém těsném sousedství je nastříkán nápis TEMPUS FUGIT. Ano, je to pravda pravdoucí. Čas letí a zrychluje svůj let. Události, které hekticky střídají jedna druhou v posledním roce napovídají, že svět se neubírá správným směrem. Irán, který je ohrožením míru pro celý region si, nikým nerušen pracuje na svém jaderném výzkumu, přestože obavy z něj nema pouze Israel, ale prakticky všechny okolní země. Moudřejší ustoupí? Jak daleko máme my moudří ustupovat. Jak daleko lze od jaderného hřibu ustoupit?

Evropa se stala cílem uprchlíků ze zemí, kde demokracie a svoboda je sprostým slovem, jehož vyslovení se téměř trestá smrti. Tito uprchlíci přicházejí, cítí se tu jako doma, a to, že by se měli přizpůsobit se jím vůbec nezamlouvá. Podobně jako běženci, kteří bloudí ulicemi israelských měst, tak i ti, co se dostali do Evropy nemohou pochopit, že tu nikdo není zvědavý na jejích pomatené právo, podle kterého lze uvrhnout svět do doby středověku. V některých zemích ovšem soudci, na základě pokynů z vyšších míst začínají uvažovat, že by se určita forma šaria mohla aplikovat i zde. Moudřejší ustoupí? Kam? Jak dlouho? Co to bude znamenat pro obyvatelstvo?

Samozřejmě, nelze opomenout na události na Ukraině. Jaksi se zapomíná, kde byl onen počátek celé krize. Na Majdanu? Ale kdepak. Majdan, to byla vnitřní záležitost svobodného samostatného státu. To že tam začal strkat Putin svůj rypák, to byl ten problém. Fašisti? Pamětníci, vzpomenete si ještě na rok 1968? Jaká byla omluva bolševických teroristických hord, které napadly Československo? Pamatujete? Prý se v Československu draly k moci fašistické síly. Totéž se opakovalo v Polsku a v roce 1989 tvrdé jádro československých komunistů opětovně otevřeně hovořilo o fašistickém převratu. Že to nebylo oficiální stanovisko? A jaké je oficiální stanovisko? To které se komoušům vždy momentálně hodí. Tak to bylo, tak to je a tak to i bude. A situace se znovu opakuje.Znovu stojí na hranicích nezávislé země cizí vojska a tváří se jako neviňátka. A bláhoví jím uvěří. Ale co s tím? Moudřejší ustoupí? Kam?

Tak to už máme. Moudřejší ustoupí Iránu, moudřejší ustoupí přílivu uprchlíků, kteří ani v nejmenším nemají chuť sdílet demokratické a svobodné hodnoty a moudřejší ustoupí nárustu komunistických tendencí. Nebo socialistických, v každém případě levicových.

Budeme tedy moudří a budeme ustupovat. Tak dlouho, než se ocitneme na okrají pomyslné propasti, do které nás ti, před kterými ve své nekonečné moudrosti ustupujeme, popostrčí. A tak mne napadá, je to moudrost, nebo hloupost, nebo zbabělost?

Myslím si ale, že je lépe nebýt moudrý a neustupovat. A čas od času si pustit skladbu z následujícího videa. Abyste nezapoměli, na co můžete být právem hrdí a co byste si měli chránit.