Kdy je chlap nejšťastnější?

Občas dostávám otázku, když se tak v diskusích láskyplně škádlívám s čtenáři, co jsem vlastně v životě dokázal, co mám, či co je za mnou. Vlastně až do dneška, přesněji do několika málo desítek minut vzdáleného časového úseku jsem si nebyl jistý co odpovědět.

Dnes ráno, během snídaně jsme s manželkou seděli na terase a pozorovali město pod náma a ona najednou vzala mou ruku, přiložila si jí na svou tvář a jen tak, jako by nic řekla " Jsem ráda, že jsem s tebou".

Věta, kterou lidé říkají a slyší často, mnohdy jako omšelou frázi ve vztazích, které už dávno nejsou tím úchvatným co dva lidi spojilo. Věta, která přesto potěší, o to více, když víte, že je vyřčená náhle, z vnuknutí daného opravdovým pocitem. Reagoval jsem polibkem a pohlazením po vlasech a věděl jsem, že už znám odpověď na všetečné dotazy, občas mi kladené.

Co mám a čeho jsem v životě dosáhl jsou lidé, kteří jsou se mnou rádi a se kterými jsem já rád a naprosto šťastný. Moje žena, se kterou jsme si prošli nejedným úskalim, včetně rozvodu a opětovného spojení a moje dvě skvělé dcery, které mi denně volají ať jsem kdekoliv, to je bohatství, kterého jsem dosáhl a které se nedá ničím vyvážit. Když použiju slova národem milovaného klasika : " Kdo z vás to má?"

Ano, přál bych všem, aby zažívali takové pocity spokojenosti, jaké prožívám já a nejen tyto dny, při návštěvě doma.

Pokud jste čekali něco úderného a provokativního, tak se omlouvám ale tyto dny jsem naplněn pozitivním nábojem. Jak jsem napsal, jsem doma, i když jen na pár dní a počasí vypadá dnes nádherně, přímo vybízí k další z prohlídek úchvatného Jerusaléma. Prostě pohoda, takže provokace dnes nebudou. Mějte se fajn a mějte se rádi. A říkejte si to, že se máte rádi.